|
|
Správa kultury v době formování první Československé republiky
Červencová, Tereza ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá lidovou výchovou v Českých zemích v době formování první Československé republiky. Pracuje s pojmem lidové výchovy, který je dnes téměř zapomenut i přes to, že některé jeho složky byly převzaty do novějších vědních oborů, jako je například adragogika. Práce zkoumá obor lidové výchovy v době jejího největšího rozmachu a zájmu obyvatelstva, který pramenil zvláště z nadšení ze vzniku samostatného Československého státu a touze po sebevzdělávání. Zkoumáním postavení lidové výchovy v Československu lze lépe pochopit, z jakých principů vychází dnešní vzdělávání dospělých a jak se myšlenky lidové výchovy promítly do našeho vnímání československé společnosti. První část bakalářské práce představuje nástin historického vývoje Československé republiky v době jejího vzniku, organizační strukturu veřejné správy v závěru habsburské monarchie a podobu lidové výchovy před rokem 1918. Dále je vymezen pojem lidové výchovy a jeho konkrétní složky. Segment textu je věnován legislativnímu konceptu lidové výchovy a jeho dopadům na reálné zřízení ve státě. Ve druhé části je zkoumáno fungování a organizace ústředního orgánu pro lidovou výchovu, Ministerstva školství a národní osvěty. V posledních dvou kapitolách je rozebrána struktura orgánů spravujících oblast lidové výchovy na úrovni okresů a...
|
|
|
České školy v období protektorátu
Vaněček, Michal ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent) ; Prokop, Jiří (oponent)
v jazyce českém Pro zpracování své rigorózní práce jsem si vzhledem ke svému dlouholetému zájmu o historii 2.světové války zvolil téma "České školy v období protektorátu". Mým cílem bylo popsat toto pro české školství velmi těžké období se záměrem vytvořit spíše populárně - naučnou publikaci určenou studentům pedagogiky jako rozšíření výuky dějin pedagogiky, protože jsem se během svých studií na Pedagogické i Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vůbec nesetkal s probíráním tohoto údobí dějin našeho školství. Domnívám se, že je třeba i dnes studentům pedagogických oborů, tedy především budoucím učitelům, toto téma připomínat, a to především z toho důvodu, aby došlo k uvědomění nelehké situace učitelstva, ale i žactva a studentstva v období nacistického útlaku. Myslím si, že by toto, i když velmi smutné téma, mohlo vychovávat budoucí učitele k tomu, že si budou svého poslání více vážit, což může zvýšit i současnou nižší prestiž tohoto povolání u nás. V nemalé míře by bylo mým přáním, aby přečtením mé práce bylo v budoucích učitelích pozvednuto vlastenectví, láska a úcta k dějinám našeho školství. Celou práci jsem koncipoval jako popis situace jednotlivých školních protektorátních let, samozřejmě s patřičným úvodem do problematiky protektorátního školství, v úvodu každého školního roku jsem...
|
|
|
Třeboňský archivář Antonín Markus a historik umění Zdeněk Wirth - rozbor a výběrová edice vzájemné korespondence
HOMEROVÁ, Libuše
Jak napovídá název kvalifikační práce "Třeboňský archivář Antonín Markus a historik umění Zdeněk Wirth - rozbor a výběrová edice vzájemné korespondence," autorčiným prvotním záměrem byl rozbor a ediční zpracování unikátního epistulárního souboru, který pokrývá téměř půl století vzájemného přátelství a spolupráce dvou výrazných představitelů české kulturní sféry první a počátku druhé poloviny dvacátého století.Editovaná korespondence je součástí osobních pozůstalostí obou shora jmenovaných mužů uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni (Antonín Markus) a v Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky (Zdeněk Wirth).Diplomová práce je uvedena obecným pojednáním, které se věnuje korespondenci jako předmětu badatelského zájmu a jehož součástí je i přehled autorů konkrétních studií, kteří se věnovali či věnují edičnímu zpracování korespondence různých osobností. V další kapitole jsou představeny použité prameny a odborná literatura, z níž autorka čerpala. Životní osudy dlouholetého třeboňského schwarzenberského archiváře Antonína Markuse a našeho předního historika umění a organizátora památkové péče Zdeňka Wirtha jsou prezentovány jednotlivě v jejich biografiíích. Následuje rozbor editované korespondence z hlediska dochovanosti a množství, druhové skladby, frekvence jejího vedení a vnější podoby jednotlivých dokumentů, doplněný o tématickou analýzu jejich obsahu. Na komentovanou výběrovou edici navazuje nezbytná ediční poznámka a jmenný rejstřík. Samozřejmostí je též soupis pramenů a použité literatury. Textovou část diplomové práce vhodně doplňují obrazové přílohy.
|
host ::
RSS.